Premier League v okovech televizních společností

Premier League v okovech televizních společností
14.01.2016

Bude to již pomalu rok, co se anglické Premier League podařilo uzavřít novou lukrativní smlouvu na prodej televizních práv na ročníky 16/17 – 18/19. Ta jen podtrhuje trend posledních let, kdy se anglická nejvyšší soutěž stala nejbohatší soutěží světa, díky čemu si i menší kluby mohou dovolit investovat výrazné částky. Zároveň mají anglické televizní společnosti takřka neomezenou moc při sestavování termínové listiny a určování výkopu konkrétních zápasů – je to ale pro kluby výhodné?

 Výnosná práva

 Psal se přesně 10. únor 2015, když se vedení Premier League dohodlo s televizními společnostmi Sky Sports a BT Sports na prodeji práv pro roky 2016 – 2019. Celková částka se vyšplhala do závratných výšin – televize totiž zaplatí 5,136 miliard liber. Pokračuje tak masivní nárůst cen – ještě v roce 2007 stála tříletá vysílací práva 1,706 miliard liber, ovšem během dalších 8 let se podařilo sumu více než ztrojnásobit.
Ceny televizních práv

To rozhodně není příznivá zpráva pro fotbalové činovníky z ostatních zemí – pomyslné finanční nůžky mezi Premier League a zbytkem Evropy se totiž stále více a více rozevírají. Zatímco v Anglii si kluby mezi sebe rozdělí přes 1,8 miliardy eur ročně, v Itálii, kde je uzavřen druhý nejlukrativnější kontrakt, vypadají jako chudí příbuzní – rozdělí si totiž pouze okolo 1 miliardy eur. Zbytek (Bundesliga, La Liga a Ligue 1) má uzavřeny smlouvy zhruba v hodnotě 600 miliónů eur ročně, jinými slovy 1/3 částky, kterou inkasují kluby v Anglii. Nutno ještě podotknout, že co se celkových částek týče, největší příjmy z prodeje televizních práv mají stále Real Madrid a Barcelona. Ačkoliv je hodnota španělského balíčku pouze třetinová, rozdělení mezi jednotlivé účastníky La Ligy je krajně nerovnoměrné a většinu tak zinkasují oba největší celky, zatímco na Britských ostrovech se 50 % sumy dělí rovnoměrně mezi všechny kluby a druhá polovina posléze závisí na umístění na konci ročníku.


porovnání televizních práv

Způsob určení termínů

Společnosti za tuto částku samozřejmě požadují mimořádný produkt – nejenže tedy mohou vysílat zápasy nejsledovanější fotbalové ligy světa, zároveň mají neomezenou volbu při vybírání konkrétních duelů a kompletní kontrolu nad tím, kdy se jaké střetnutí bude hrát.

V praxi to tedy funguje následovně – fotbalový víkend může obsahovat až 6 hracích časů. Libovolné střetnutí může být odehráno v sobotu od 13:45, 16:00, 18:30, dále také v neděli od 14:30 a 17:00, případně ještě v pondělí od 21:00. Od nové sezóny k tomu ještě přibude páteční čas od 20:45.

První sobotní čas patří společnosti BT Sports, zbytek mají pod palcem Sky Sports, přičemž ještě platí, že v sobotu od 16:00 se hrají všechna střetnutí, která nejsou vybrána pro televizní přenos a ve Velké Británii je nesmí žádná televize přenášet.

Proces výběru jednotlivých duelů začíná každý rok v polovině června, kdy je oznámen los nové sezóny. Zhruba v první polovině července je pak zveřejněn seznam vybraných zápasů a konkrétních hracích časů pro období srpen – listopad. Tyto informace jsou často definitivní a s termíny už se dále nehýbe – jedinou výjimku představuje účast klubu v Evropské lize, jelikož si poté může střetnutí ze soboty přeložit na neděli. Termíny pro prosinec a další měsíce jsou následně vždy stanoveny ve zhruba dvouměsíčním předstihu.

Chyby z let minulých

Díky uvedenému algoritmu může docházet v průběhu sezóny k neshodám a konfliktům s kluby, kterým se nelíbí jednotlivé časy – stává se tak především v momentech, kdy týmy musí absolvovat utkání uprostřed týdne – ať už v Champions League, či v Capital One Cupu (anglickém ligovém poháru). Mohu nastínit hypotetický příklad, který se ovšem poměrně často přetaví v realitu. Stanice BT Sports, která může přenášet pouze brzké sobotní utkání, bude orodovat, aby se klání Chelsea vs XXX odehrávalo právě v uvedený čas. Řekněme, že jejich snaha bude úspěšná, tudíž se v termínové listině Chelsea vs XXX přesune na sobotu od 13:45. Na konci srpna je ovšem losování základních skupin Champions League, v návaznosti na to se okamžitě stanoví konkrétní data zápasů. Velmi snadno tak může dojít k situaci, kdy bude muset londýnský celek cestovat do Ruska/Turecka, ve středu od 20:45 odehrát duel základní skupiny Ligy mistrů, v brzkých čtvrtečních hodinách se vrátit na ostrovy a hned v sobotu po poledni nastoupit k ligovému zápasu. Časová prodleva mezi Champions League a Premier League je poté něco málo přes 60 hodin, přičemž je ještě protkaná dlouhým zpátečním letem. Šance, že by se čas výkopu posunul, je za současných podmínek přesně nulová.

Frustrující je, že podobné příklady nejsou jen otázkou Champions League, jejichž termínovou listinu televize nemohou ovlivnit. Podobné problémy jsou k vidění i v týdnech, kdy se hraje ligový pohár, jenž má plně v kompetenci stanice Sky Sports. V posledních 3 letech byla ovšem dvakrát k vidění následující situace – Chelsea před sebou měla nedělní ligové klání se startem v 17:00, načež televize Sky Sports rozhodla, že v ligovém poháru Blues nastoupí v úterý v 20:45. V roce 2013 tato sekvence obsahovala duel Chelsea vs Manchester City, který se hrál v neděli 27.10, a Arsenal vs Chelsea, který byl na programu 29.10. O rok později se situace opakovala, jelikož 26.10. musela Chelsea vyjet na půdu Manchesteru United a o 2 dny později zavítala na trávník Shrewsbury Town v rámci Capital One Cupu.

Ovšem suverénně největší vtip fotbalových autorit byl spáchán na Newcastlu United – v srpnu 2012 totiž musel ve čtvrtek cestovat na půdu řeckého klubu Atromitos, kde sehrál předkolo Evropské ligy, načež jej hned v sobotu od 18:30 očekávalo zaplněné Stamford Bridge. Oba zápasy tak dělilo méně než 48 hodin – kde tenkrát zůstal zdravý rozum, to vám nejspíše nikdo nepoví.

Trenéři mají v takových situacích pouze dvě možnosti – buď zuřivě rotovat se sestavou, což vám samozřejmě v jednom ze zápasů snižuje naděje na výhru, jelikož vaši nejlepší hráči prostě nebudou na hrací ploše, nebo nasadit totožné jedince, ale riskovat poměrně velké riziko zranění.

Něco takového se letos přihodilo Liverpoolu. Kvůli úzkému kádru a několika zraněním Klopp prakticky neměl možnost svou základní jedenáctku jakkoliv obměnit, tudíž musela téměř totožná sestava absolvovat naprosto nesmyslně strukturovaný program kolem Vánoc – Liverpool čekal ve středu od 20:45 zápas na půdě Sunderlandu, od 13:45 v sobotu duel na půdě West Hamu United, v úterý od 20:45 klání se Stoke (semifinále ligového poháru) a vše dovršilo střetnutí s Exeterem v FA Cupu, které mělo výkop v pátek ve 20:45. Pravda, v něm již Liverpool nastoupil pouze s mladíky poté, co se mu v duelu se Stoke zranili dva hráči základní sestavy (Coutinho, Lovren) a třetí málem nedokončil plných 90 minut (Kolo Toure). Bylo by pošetilé současnou zdravotní krizi připsat pouze na konto nelogickému rozpisu a kompletně ignorovat chyby, kterých se dopustil samotný Klopp (přetěžování hráčů a implementace velmi náročného stylu před nahuštěným programem), nicméně určitý podíl viny se mu jednoznačně připsat dá.

Seznam zraněných

Fotbal proti vědě

 Uznávaný fotbalový kondiční trenér, Raymond Verheijen, tvrdí, že hráči mezi zápasy potřebují rozestup alespoň 3 dní. Kvalita zotavení je samozřejmě ovlivněna konkrétním rehabilitačním programem klubu a tréninkovými metodami kouče, ovšem 3 dny představují takový optimální mezník. V jiném případě jdou hráči do dalšího střetnutí ještě před tím, než byl ukončen proces zotavení se, což vede k akumulaci únavy – a ta je hlavní příčinou většiny svalových zranění ve fotbale. Rozpisy, kde jsou rozestupy menší než 3 dny, pro hráče představují ruskou ruletu, jelikož se díky tomu zvedá riziko zranění.

Kritiku si v poslední době neodpustil ani Sam Allardyce, trenér Sunerlandu. Po nedávném utkání v FA Cupu prohlásil: „Minimum, které hráč potřebuje pro plné zotavení se, jsou 4 dny. Často slýchávám názory – berou ohromné peníze, tak ať hrají – jenže to je bohužel blbost.“

Je přinejmenším zarážející, že fotbal není schopen následovat vědecké poznatky. Ostatně to jen přiživuje obecnou zkostnatělost kopané, která se zdá být uzavřená jakýmkoliv změnám. Ačkoliv žijeme v době moderních technologií, trvalo až příliš dlouho, než ji zodpovědní lidé povolili využívat. A ačkoliv zde máme fakta (nikoliv názory), neexistují žádné regule, které by televize donutily se jich držet.

Samotní hráči si ve finále zaslouží lepší zacházení. Pokud máte jasná fakta, poté chcete, aby byl fotbal dle nich řízen. Letadlo také piloti neřídí dle toho, jak si myslí, že by to mělo být správné, ale podle nařízení a předpisů, které jim říkají, jak to správné je. Stejně tak by to mělo být i ve fotbale s ohledem na termínovou listinu zápasů – televizní společnosti by měly dostat seznam jednoduchých předpisů a pravidel (žádné zápasy neděle – úterý, možnost přeložení při struktuře středa – sobota 13:45), podle kterých by se musely řídit. Nejde tady sice o životy, ale riskovat zdraví fotbalistů také není ideální způsob, jakým do budoucna pokračovat.


Podobné články

Rozhovor s Radkem Sňozíkem: ,,Jako klokan jsem se narodil a jako klokan umřu!´´

Každý fanoušek fotbalu ví, že se hraje s míčem velikosti pět, na dvě branky a v jedenácti lidech! Každý fanoušek

Statistika hovoří jasně: nejlepší fanoušky v lize má Slovácko, nejhorší Dukla!

Nejoddanější a nejvěrnější příznivce má podle mnohých Bohemka a Baník. Nejvyšší průměrnou návštěvou se může pochlubit Viktoria Plzeň, tam je

Slabší dojezdy podzimů a slabá jara, kdo Teplicím pomůže? Fara?

Nedávno jsem četl článek o tom, jak dopadlo deset posledních půlmistrů Gambrinus/Synot ligy. Jen dva týmy ,,dokázaly´´ slušně rozjetý závod

Komentáře